10.12. Tuto sobotu jsme si s Rox zazávodily na halových obedience závodech Zimní koira. Více zde. Doprovázel nás i Pepa, trochu jsme mrzli, cvičili, venčili a Roxy byla hodná. Večer jsme se zastavili u Pepy a pak jeli domů.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
14.11. Zajeli jsme s Pepou s Roxy na veterinu, protože jsem jí v pátek objevila bouličku u cecíku. Slečna veterinářka nás uklidnila, že je to malinké, že to zatím máme sledovat a pokud se to nezvětší, tak to necháme, kdyby se to zvětšilo, tak máme zajít. Roxy se na stole trochu bála, kníkala a klepala, ale pak dostala dobrotku a bylo dobře :) Zdá se mi, že se to trochu zmenšilo, tak to zatím necháme, snad je to jen nějaká cysta po hárání.-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
|
30.9. V pátek jsme ještě mely dovolenou, mělo být opět krásné počasí, tak jsme se rozhodly vykompenzovat nulové převýšení z jižní Moravy a vyjít na Lysou horu. V devět jsme vyrazily na vlak a už od rána bylo fakt teplo, tak jsme se hned převlékaly do kraťasů. Z Frýdlantu jsme šly přes Novou Ves a pro výstup zvolily zelenou značku, kterou jsme ještě nešly. Ze začátku byla v pohodě, pak přišlo náročné stoupání na Staškov. Pokračovaly jsme na Lukšinec a pak po chodníčku po červené značce až na vrchol. Rozhlédly jsme se po kraji, výhledy byly tentokrát takové průměrné, ale bylo parádně modré nebe s pěknými šmouhami mráčků. Daly jsme si polévku a poseděly a pak sešly po červené do Ostravice. Byly jsme tam asi v půl páté, v pět jsme jely vlakem domů a pěkně nám do vyšlo, do tmy jsme byly doma. |
 |
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
25.-29.9. Dovolené není nikdy dost, a tak jsme ještě v září vyrazily na kratší dovolenou na jižní Moravu, do Valtic. Jely jsme vlakem v půl deváté a na místo dorazily ve dvě. Ubytovaly jsme se a po třetí hodině vyrazily na procházku po okolí. Počasí bylo parádní, slunné a teplé a vydrželo celý týden. Šly jsme se nejdříve podívat na náměstí a k zámku, pak k valtickému podzemí a cestou kolem vinohradů došly k Muzeu železné opony a kolonádě Reistna. Pak jsme se prošly naučnou stezkou Bosou nohou až kousek do Rakouska, cestou byly různé atrakce, jako vyhlídka, skluzavka, chodníčky s různým materiálem, lehátka na odpočinek atd. Trasa byla pěkná, hrozny všude kolem, super. Vrátily jsme se na náměstí, zašly na večeři a šly domů.
Další den jsme si ráno zašly nakoupit a po snídani jsme akorát stíhaly autobus v deset hodin do Lednice. Prošly jsme se zámeckým parkem a po červené pokračovaly k rybníkům. Zašly jsme k Rybničnímu zámečku a pak po naučné stezce obešly Mlýnský rybník a došly k Apollónově chrámu. Tam jsme na lavičce posvačily a spočly, a pak jsme pokračovaly k Novému Dvoru, Třem gráciím, kapli sv. Huberta a Rendez-vous. Cesta byla pohodová a asi kolem třetí hodiny jsme byliy doma. Tam jsme pobyly a večer zase zašly na pizzu.
V úterý jsme jely vlakem do Břeclavi. Prošly jsme se kousek do města, daly si zmrzlinu a pak mířily do obory Soutok k zámečku Pohansko. Tam jsme si to prohlédly, posvačly a pak se vracely lesními pěšinkami nejkratší cestou dom. I tak to bylo ale zdlouhavé, přímá cesta po rovině nebyla moc záživná. Ve Valticích jsme výlet zakončily burčákem a pizzou :D
Ve středu jsem nakonec rozhodla, že navštívíme Mikulov a projdem se po okolí. Sice jsme tam už byly, ale to nevadí. Vlakem jsme tedy vyjely a s námi plno dalších výletníku a po výstupu z vlaku jsem napočítala i sedm dalších pejsků. Z náměstí jsme se pak vydaly na Sv. kopeček a pak sešly k Mariánskému mlýnu. Pak jsme se prošly k Turoldu, měly jsme ještě čas, tak jsme se ve městě stavily na kafíčko a dortík a ve dvě jely zpátky. Doma jsme si odpočaly a ještě se šly večer projít po Vinařské naučné stezce.
Ve čtvrtek jsme měly naplánovaný odjezd, tak jsme se dopoledne akorát prošly stejnou trasou jako předchozí večer, pobalily jsme se a ve dvanáct vyjížděly vlakem dom. Pěkně nám to odsýpalo a ve čtyři jsme byly doma.
Na jižní Moravě se nám taky líbilo, bylo to pohodové a ne moc náročné, počasí vyšlo na konec září parádní a užívaly jsme si dobrého jídla a burčáku :))
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
20.-27.8. Nastala dlouho očekávaná vytoužená dovolená, pro kterou jsme si zvolily Český ráj se základnou na Malé Skále. Dlouho jsem plánovala a vybírala, kam bychom mohly jet, Český ráj jsem opomíjela, protože jsme tam už byly, jenže je to už 11 let! Tak mě napadlo, že proč vlastně ne, už je to dlouhá doba, moc si z toho nepamatujem a můžeme projít zase jiné trasy. Našla jsem několik volných ubytování, ze kterých jsem vybrala nakonec to nejlevnější, a mohly jsme vyrazit. Pepa nás zase hodil do Valmezu a jen s jedním přestupem a čekáním v Pardubicích, jsme dorazily do cíle v 15,30. Ubytovaly jsme se a vyrazily do ulic. Jely jsme do Dolánek a odtud po červené značce kolem zámku Hrubý Rohozec do Turnova. Cestou jsme narazily na pizzerii a jelikož jsme měly hlad, sedly jsme na zahrádku a dobře jsme se najedly. Pak si nakoupily jídlo a jely vlakem zpět.
V neděli bylo zataženo a pršelo, rozhodly jsme se pro kratší výlet a v deset vyšly na vlak opět do Dolánek a odtud jsme vyrazily po cyklostezce po silnicích přes obce Bukovina, Chutnovka až k hradu Rotštejn. Pršet nepřestávalo, tak jsme šly v pláštěnkách, až před Rotštějnem to přestalo. Jenže ouha, hrad byl kvůli dešti uzavřen, tak jsme bez jeho prohlídky pokračovaly dále přes Klokočské průchody. Tam to bylo moc krásné, kvetl vřes, byly pěkné výhledy ze skal a rostly tam borůvky. Prošly jsme se k jeskyni Postojná a v penzionu na Klokočských skalách pojedly vegetariánsky burger. Posilněné jsme pokračovaly na vyhlídku Zdenčina skála, počasí se konečně umoudřilo a vysvitlo slunko. Vrátily jsme se do Dolánek, počkaly na vlak a jely dom.
V pondělí jsme vyrazily na Trosky. Jely jsme vlakem v devět do Borku pod Troskami, vyšly k hradu a absolvovaly jeho prohlídku. Počasí bylo dnes příjemné, sluníčkovo ale ne vedro. Z Trosek jsme sestoupaly do Troskovic a k rybníku Nebákov. Cesta byla příjemná, pohodová, u Věžického rybníku jsme posvačily a došly po žluté kolem dalších rybníku do Borku, kde jsme čekaly na vlak a mezitím jsme spočly. Dojely jsme do Turnova, kde jsme se prošly na město, něco nakoupily a pokračovaly dom. Večer jsme vyšly na vyhlídku pod hradem Vranov-Pantheon a pak zašly do pizzerie na jídlo.
V úterý jsme absolvovaly nejdelší výlet. Dojely jsme do Březiny a našim cílem byly Drábské světničky. Tam jsme prošly všechny vyhlídky a pokračovaly na hrad Valečov. U něj jsme si daly svačinkovou pauzu a pokračovaly k Obětnímu kameni, vyšly krpál na Hrázku a pak zase sestoupaly do Příhraz. Pak nám dalo zabrat stoupání na Starou Hradu, kde jsme lezli po schůdkách a žebříkách. Pak jsme pohodovou cestou s výhledy došly k restauraci Krásná vyhlídka a jelikož jsme měly čas do odjezdu vlaku, daly jsme si sladké občerstvení a kafčo a chvíli poseděly. Pak jsme došly do Březiny, chvíli počkaly a jely dom.
Ve středu se naším cílem stalo Hruboskalské skalní město. Bylo od rána teplo a my se dovezly vlakem do Turnova a vystoupaly docela krpálek s rozhledně Hlavatici. Zezhora jsme viděly Turnov a v dáli i Ještěd. Pak jsme pokračovaly po příjemné cestě po rovince k hradu Valdštejn, cestou jsme měly pár vyhlídek a spočly jsme v arboretu Bukovina, kde jsme i posvačily na lavičce ve stínku. Pak už to byl kousek na Hrubou skálu, kde jsme si zaplatily vstup na nádvoří a zavzpomínaly, jak jsme zde před 11 lety trávily dovolenou. Ze zámku jsme Myší dírou sestoupaly k lázním Sedmihorky a pak zase kolem několika pramenů vystoupaly až na Janovu vyhlídku, to nám zase dalo zabrat :D Pak jsme zase prošly kolem Valdštejna a šly po zelené do Pelešan a po žluté a červené pak zase do Turnova. Rozhodly jsme se, že si zasloužíme pizzu a v naší oblíbené pizzerce jsme si ji daly a pak jely dom už najezené :)
Ve čtvrtek jsme se projely vlakem nejdéle, jely jsme přes hodinu a půl do Jinolic. Opět bylo teplo a po polňačce a pak lesem jsme vystoupaly k bývalému hradu Brada. Na kopci stály sochy a kříž a bylo odtud pěkně vidět, i na Prachovské skály, kam jsme měly namířeno. Navštívily jsme taky Rumcajzovu jeskyni, kde Roxy zkoumala, zda nemají něco na oběd. Došly jsme do Prachova a zamířily do skal, prvním bodem byla Šikmá věž. Ve skalách a na vyhlídkách bylo dost lidí, trochu jsme se mačkaly. Na jedné lavičce jsme daly pauzu a pak pokračovaly na vyhlídku Míru a další vyhldíky na zeleném okruhu. Byly pěkné, chodily jsme nahoru a dolů a horké počasí a únava udělaly své a i když jsme trasu ještě chtěly protáhnout, nakonec jsme ji zkrátily a ze Zadní Točenice už mířily k hotelu Skalní město a po žluté do Prachova. Tam měli točenou zmrzlinu, které jsme neodolaly, a posilněné jsme mířily k Oborskému rybníku. Tam to žilo a plno lidí se koupalo, my jsme si vzaly taky plavky a koumaly, kde se převléct a kde nechat Roxy, nakonec jsme si našly místečko u vody a pěkně se svlažily a spočly. Pak jsme se zvedly, ať stíháme vlak, pokračovaly jsme po modré do Jinolic a dojely dom.
V pátek jsme už nikam nejely a udělaly si výlet v okolí Malé Skály. Vyšly jsme do kopce po červené a prošly skalním bludištěm Chléviště. Tam se nám i Roxy moc líbilo. Taky jsme si nasbíraly borůvky a pak vyšly na vrch Sokol, kde byla pěkná vyhlídka na Suché skály. Skončily jsme s bufetu U Kalicha, kde nás upoutaly borůvkové livanečky, tak jsme si je daly. Pokračovaly jsme dalším skalním bludištěm Kalich a zašly jsme k hradní zřícenině Zbirohy. Pak jsme po zelené došly dom. Výlet to byl kratší a tak jsme doma pak odpočívaly, ale navečer se ještě vydaly na okroužek na Drábovnu a zpět po cyklostezce a den zakončily v pizzerii.
V sobotu už jsme musely jet domů, ráno jsme posnídaly a pobalily, měly jsme čas do odjezdu vlaku, a tak jsme se ještě prošly po žluté kolem řeky do Líšného a zpět. Pak už jsme se rozloučily a jely vlakem přes Pardubky a Valmez dom.
V Českém ráji se nám líbilo a vůbec nevadilo, že už jsme tam kdysi byly, zase bylo co nového objevovat a i na stará místa jsme zavzpomínaly rády. Je tam plno zajímavostí, skály, vyhlídky, hrady, zámky i rybníky, dobré spojení i jídlo a lidi. Jen ty Prachovky byly celkem natřískané lidma, bylo by to určitě lepší mimo sezónu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
10.-11.8. Už před delší dobou mě napadlo zajet do Velkých Losin a projít se po okolí. Ale je to celkem daleko a bylo by lepší tam jet na dva dny. Konečně nám s mamkou vyšlo oběma volno, našla jsem volné ubytování a mohly jsme tedy vyjet.
Ve středu ráno nás ovšem nemile překvapilo chladno a vytrvalý déšť. Tak jsme na vlak šly s deštníky a s tím, že ve vlaku uschnem a v Losinách by pršet nemělo. Pěkně jsme dojely kolem 12. hodiny a šly se ubytovat. Po vybalení a svačince jsme šly nakoupit a pak že půjdeme na kratší výlet. Ovšem než jsme vyšly, zase pršelo. Když už jsme byly nachystané, tak se nám nechtělo čekat, takže jsme neohroženě vyšly s deštníky. Šly jsme směrem k zámku, u kterého se mi ani nechtělo vytahovat foťák a pokračovaly jsme po zelené do Rapotína. Pak už jsme odbočily do přírody a na morkou travičku a stoupaly jsme na Černé kameny. Pokračovaly jsme na Kamenitý kopec a tam to místy byla fakt zarostlá úzká pěšinka, takže jsme byly mokré durch a pršet nepřestávalo. Sestoupaly jsme do Maršíkova, prohlédly si dřevěný kostel a pak po silnici došly do Velkých Losin a hledaly jsme hospodu, kam bychom zašly na večeři a kde bychom vyschly. Zašly jsme do první hospody, kterou jsme viděly, ale to nebyla moc výhra, byla tam zima, zakouřeno a výběr nic moc. Na jídlo jsme pak čekaly dlouho a dávala se do nás zima. Tak jsme pak vyšly, to už aspoň nepršelo a zamířily do pizzerie v centru. Tam to byla jiná, příjemné teplíčko a dobrá pizza. Pěkně jsme vyschly a už bylo dobře. Tak jsme se ještě prošly do lázní a pak domů. Roxy byla unavená a v klubíčku usnula.
Další den jsme se sbalily a v půl desáté vyšly do Šumperka. Šly jsme přes kopce Strážník a Přední Bukový do Rejchartic. Tam se opět zatáhlo a spadlo pár kapek, ale nic hrozného. Vyšly jsme na Městské skály, kde byla pěkná vyhlídka, viděly jsme i Praděd, tam jsme posvačily a mířily dále. Roxy si cestou chtěla hrát a byla rozpustilá. Vyšly jsme ještě na skálu Kokeš a pak už jsme měly před sebou Šumperk. Tam bylo sluníčko a teplo, pěkně jsme stíhaly vlak, ještě jsme si sedly na lavičku a koupily si panini a na vlakovém chvilku čekaly na vlak. Domů jsme dorazily v šest.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
|
3.8. Dnes jsme chtěly vyjít na Smrk, ovšem má hlava děravá před nádražím zjistila, že jsem zapomněla vzít Roxe náhubek. Když jsme nastoupily do náhradního busu a paní řidička už měla poznámky, šrotovalo mi v hlavě, co si počneme v dalších vlacích a busech. Nakonec jsme se rozhodly vystoupit ve Frenu, jít na Velký Javoník a pak až domů. Vystoupaly jsme k můstku na Horečky a tam si prohlédly naučnou stezku Beskydské nebe a Život v oblacích. Pak jsme pokračovaly pohodovou cestou a pak trochu náročným stoupáním serpentinama na Javorník. Tam jsme si daly polévku, vyšly na rozhlednu a pokračovaly dále na Dlouhou, Krátkou, kde jsme v sedle znova spočly a posvačily domácí svačinku. Pak už jen na Huštýn a Trojačku a byly jsme zase u nádraží. A protože tam je hospůdka, sedly jsme si ještě na pivo a domů došly kolem šesté. |
 |
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
27.-29.7. V práci mi vyšly tři dny volna, což byla skvělá příležitost někam jet. Pepa souhlasil a já začla vymýšlet kam. Původně jsme uvažovali o Slovensku, ale s ohledem na Roxy a její únavu z dogtreku jsme raději zvolili méně náročné Česko. Po obeslání několika ubytek na poslední chvíli se nám ozval pán z Vysočiny, že má volno, a my vyrazily do Žďárských vrchů, do Fryšavy.
Cesta byla celkem ok, nakoupili jsme si ve Svitavách a do cíle dorazili v půl třetí. Přivítali jsme se s majitelem a jejich starším borderákem a ubytovali jsme se v malém pokojíčku. Najedli jsme se, spočli a vyrazili na večení procházku. Cestou k Medlovskému rybníku u hotelu jsme někde přehlédli odbočku a najednou jsme se octli u cesty :D Tak jsme šli po neznačené cestě a vystoupali na Paseckou skálu. Po modré jsme sešli k Podmedlovskému mlýnu a začlo nám trochu pršet. Pak jsme šli směrem na Kadůvek a po cestě došli domů. Dali jsme se do gala a zašli na večeři do penzionu Fryšava.
Ve čtvrtek jsme zaparkovali v Milovách a po neznačené lesní cestě došly na modrou značku a po ní došly k Bílé skále a pak na nejvyšší horu Žďárských vrchů, Devět skal. Tam bylo plno lidí a já vystoupala na vyhlídku, Pepa počkal s Roxy pod ní. Na rozcestí pod Lisovskou skálou jsme posvačili a pokračovali na Malínskou skálu a Dráteničky. Poté jsme se vrátili kolem Milovského rybníka k autu. Pak jsme dojeli do Svratky ke stejnojmennému hotelu a prošli se k loveckému zámečku Karlštejn. Cestou zpět jsme se zastavili v Podlesíčku u Pohádkové vesničky a pak ve Třech studních. Den jsme opět zakončili večeří.
V pátek ráno jsme se pobalili a vyjeli do Českých Milov, nechali auto u cesty a vyšli si na Milovské perničky, Zkamenělý zámek a nakonec na Čtyři palice. Cestou jsme zajeli k Luckému vrchu, kde je pěkný výhled a prošli jsme se Poličkou. Pak už jsme fičeli domů. Roxy si cestou udělala pohodlí na zadní sedačce a ani nemukla :D
Vyšlo nám i počasí, pršelo jen trochu první večer, jinak svítilo slunko, v lese ale bylo příjemně, výlety nebyly náročné a pěkně jsme zrelaxovali.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21.-23.7. Tyto dny jsme trávily v krásném prostředí Jeseníků, protože jsme se účastnily dogtrekkingu Stopou strejdy Šeráka.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
29.6. S mamkou jsme se vydaly od nás do Štramberka. Jelikož jsem ranní spáč a nic nás nehonilo, vyšly jsme až v jedenáct hodin, směrem na Mořkov, Životice a pak na kopec Jedli na rozcestí Libotín. Dnes bylo velké horko, v lese to bylo v pohodě, ale přes vesnice hrůza, do Štramberka jsme docházely před třetí hodinou a z posledních sil jsme se vydrápaly na kopec na náměstí :) Občerstvily jsme se v pizzerce, kde se Roxy rozvalila na dlažbě a vydýchávala to a pak jsme ještě došly na Trúbu a pak do pivovaru. Domů jsme jely autobusem v půl sedmé a ještě se skočily navečer vykoupat na Kacabaju.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
25.-26.6. S Pepou a Roxy jsme se vydaly na závody obedience do Třebovic. Tam jsme trénovaly, závodily, koupaly se v řece a prošly jsme se k rozhledně v Hošťálkovicích. Pak jsme byly u Pepy, Roxy se kámošila s Barďou, poflakovala se s námi vevnitř a divočila venku :D
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
11.6. S mamkou se nám sešlo volno, tak jsme nutně musely někam vyrazit. Zvolily jsme Hostýnky a rozhlednu na Kelčském Javorníku. Ráno jsme z vlaku vystoupily s Rajnochovicích a stoupaly ke zříceninám Zubříč a Šaumburk. Bylo teplo, ovšem chybička se vloudila, začalo pršet. Tak jsme chvíli otálely a dál stoupaly, nakonec jsme ale oblekly i bundy a nasadily kapuce. Na Kelčském Javorníku i přes nevelkou přízeň počasí bylo pár lidí a po svačince jsme i my vystoupaly na rozhlednu, kde byl opět výhled, stejně jako loni na podzim, nic moc, kvůli počasí. Takže zase příště. Už se do nás dávala i zima a rozhodly jsme se jít nejbližší cestou, tedy po žluté, do Bystřice. Prošly jsme Chvalčovem a tam už bylo trochu tepleji a už nepršelo, a jelikož nám cestu zkřížila hospoda, zapadly jsme tam a daly si pohov. Najedly jsme se pizzy a pak prošly městem, a pak na vlak dom.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
6.6. Ode dneška máme nové kamarády, kokřici Roxy, štěňátko špringra Portose a jejich paničku Vanesu :D Potkali jsme se náhodou na procházce, hodili řeč a od té doby chodíme občas venčit spolu a sledujem, jak Portosek roste :D
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
16..22.5. Vyrazily jsme s mamkou na brzkou dovolenou. Dlouho jsem nebyla v Krkonoších a na Sněžce ještě vůbec ne a Roxy se tam musí taky podívat, takže jsme jely přímo pod nejvyšší horu do Pece pod Sněžkou. Naše cesta začla tak, že nás Pepa dovezl do Valmezu a odtud jsme fičely rychlíkem do Pardubic, pak náhradním busem do Jaroměře, pak vlakem do Trutnova a do Svobody nad Úpou a nakonec busem přímo do Pece. Tam nás zaskočilo dost chladné počasí. Jelikož jsme všechno pěkně stíhaly, měly jsme ještě čas na ubytování, které bylo od dvou hodin, tak jsme se kousek prošly a ve dvě se ubytovaly. Pokojíček byl super s kuchyňským koutem a koupelnou a my jsme se hned vybalily, spočly, došly nakoupit a na večení procházku do Zeleného dolu. Roxy se tam líbilo, přes cestu nám přeběhla srnečka :D Cestou zpátky nám začalo sněžit, no idylka :D
Pěkně jsme se vyspaly a další den vyrazily do kopců. Z Pece pod Sněžkou jsme vydatně stoupaly po silnici k Lesní boudě a pak přes Liščí louku na Liščí horu. Byly odtud pěkné výhledy na Černou horu a viděly jsme už i Sněžku. Když jsme došly k Chalupě na Rozcestí, bylo venku tak nepříjemně vlezlo, že jsme musely jít dovnitř a pojíst tam. Daly jsme si krkonošské kyselo a bylo nám fajn. Pak jsme vyrazily dále na Výrovku a odtud už jsme klesaly zas dolů. Od Richterových bud jsme chtěly jít Modrým dolem, ale nějak jsme se spletly a neodbočily z cesty, tak jsme se už nevracely a po cyklostezce došly do Pece.
Ve středu mělo být už krapet tepleji, tak že nebudeme otálet a vyrazíme na tu Sněžku. Vystoupaly jsme kopec po zelené na Růžohorky, ty byly zavřené. Pokračovaly jsme příjemnou cestou na Růžovou horu a mávaly lidem v lanovce. A pak přišlo náročné stoupání po kamenité stezce na samý vrchol. Pomalu jsme vyšly a byly jsme na nejvyšší české hoře! Samozřejmě tam foukalo, tak jsme rychle vyfotily, rozhlédly se po pěkných výhledech a pak jsme se daly k sestupu do Obřího sedla a vyhýbaly jsme se davům mládeže na školních výletech. Usoudily jsme, že máme pěkný čas a byla by škoda už klesat dom, tak že to ještě otočíme na Luční boudu. Udělaly jsme dobře, šlo se tam pěkně a byly pěkné výhledy. Vzaly jsme to po červéné polské straně a zpět po modré přes Úpské rašeliniště. Vrátily se do Obřího sedla a Obřím dolem jsme sestoupaly do Pece. Rozhodly jsme, že po tomto výkonu si zasloužíme odměnu a šly rovnou do pizzerie na večeři :)
Cílem dalšího dne byla Černá hora. Vyšly jsme po pohodové cestě do Velké Úpy a odtud už stoupaly podél Javořího potoka k Červenokostelecké boudě. Pokračovaly jsme k Valašským boudám a k Černohorskému rašeliništi. To jsme si obešly, až jsme se octly před Pardubickými boudami a uvažovaly, zda jít, či nejít.. No vlezly jsme tam a daly si borůvkové knedlíky a dobře nám bylo :D Pak už nám nic nebránilo vyjít na Černou horu, došly jsme i k rozhledně, ale byla zavřená a nikde nikdo.. tak jsme se vrátily a pokračovaly kolem Kolínské a Pražské boudy do Pece. Byly odtud super výhledy na Pec a Sněžku za ní.
V pátek jsme moc úspěšné nebyly. Odvážně jsme vyšly po žluté směrem na Javorku ale po pár metrech soupání v lese začalo kapat. Říkaly jsme si, že to určitě přejde, ale bylo to horší a horší a za námi bylo úplně černo. Tak jsme musely nasadit pláštěnky. Na Slatinné stráni pršet přestalo a trochu jsme vyschly. Za Pražskou boudou zase slejvák začal. Šly jsme tedy nejkratší trasou k Tetřevím boudám, kde bylo pusto prázdno, a od Lesní boudy jsme se vracely do Pece. Ještě jsme stihly chvilku bez deště a posvačily u Temného vodopádu. Při příchodu do Pece zase pršelo a doma jsme sušily svršky. Po této výpravě jsme odpočívaly, na večer se ovšem udělalo dobře a po večeři jsme ještě vyrazily do Zeleného dolu na krátký okroužek.
V sobotu bylo už tepleji a my vyrazily do Velké Úpy a stoupaly na Janovy boudy, Portášovy boudy a Růžohorky. Ty byly tentokráte otevřené a vypadalo to tam úplně jinak, než ve středu. Tak jsme neodolaly a připojily se k turistům sedícím venku a objednaly si opět borůvkové knedlíky. Byly dobré a zapily jsme to kafíčkem. Poté jsme se mohly vrátit do Pece. Nemohly jsme odolat a zamířily na zdejší bobovou dráhu, kde jsme si daly já dvě a mamka jednu jízdu :D Po odpočinku doma jsme navečer ještě vyrazily do Modrého dolu, kde jsme minule netrefily. Vrátily jsme se Obřím dolem a byla to fajn večerní procházka.
Nedělní den byl den našeho odjezdu. Jako na potvoru bylo od rána sluníčko, azůro, možná až moc teplo. Naposledy jsme se před dlouhou cestou vlakem prošly do Zeleného dolu a po sbalení vyrazily na cesty. Zase nám to pěkně odsýpalo, akorát v Pardubicích jsme musely dvě hodiny čekat, ale jinak jsme v pořádku dorazily do Valmezu, kde nás už čekal Pepa.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
12.5. Dneska jsme byly na Javoníku, šly jsme z Veřek v 10 hodin, nahoře jsme byly v půl 12. Bylo vcelku obstojně vidět, tak jsme vyšly i na rozhlednu a pak jsme sedly na venek a daly si polévku a bramboráčky. Viděly jsme spoustu pejsků s dalšími turisty. Sedělo se dobře a dolů jsme se vydaly až před 13. hodinou směrem na Kamenárku a pak po žluté do Veřovic. Počkaly jsme na vlakovém a ve tři jely domů.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
28.4. Přemýšlely jsme, co s volným dnem a nakonec padla volba na naše okolí, ať nemusíme brzo vstávat a honit se :D Tak jsme si v klidu vyšly po poledni směrem na Čerťák, pak vystoupaly na Svinec, odkud byly krásné výhledy a z Kojetína ještě pokračovaly na Petřkovskou hůrku, kde bylo taky krásně. Pak jsme sešly do Hostašovic a dom.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
30.3. Podnikly jsme tradiční jarní výlet na Trojačku. Vyšly jsme asi v 11 a pěkně se protáhly po kopcích, viděly jsme sněženky a na kopci nad sedlem pod Krátkou jsme posvačily, pak sešly na cyklostezku a došly dom.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21.1. S mamkou jsme se odvážně vydaly na stoprocentní zimní výlet na Ondřejník. Udělaly jsme si okruh z Čeladné. Na vlak nás dovezl Pepa a trochu to i vypadalo, že by mohlo být pěkně, ale cestou vlakem začlo foukat a sněžit. No nevadí. Kráčely jsme se sjezdovce Opálená, kde se už lyžovalo a vedle ní jsme stoupaly k lesu. A hurá do kopce ve snížku. Dalo nám to zabrat a naštěstí byly v lese vyšlapané stopy, tak jsme se jich držely a vyšly až na modrou značku na sedlo pod Skalkou a pak už pohodovou cestou na Ondřeník. Tam jsme se rychle rozhlédly, vyfotily a zas fičely dolů po zelené. Sjezdovku jsme si tentokrát daly zas směrem dolů a pak se schovaly do čekárničky a posvačily a sledovaly, jak venku pěkně chumelí :D Výletek byl fajn, užily jsme si zimní přírody a dom dojely ve tři.
